Má fantazie, zájmy a příběhy

 Zdravíčko :) A máme tu konec ledna a před týdnem bylo pěkně mrazivo. Za tu dobu, co jsem nic na blog nepřidávala, se toho docela dost událo. Skoro celý leden jsem po dvou až třech dnech chodila do práce, i když jsme měli prodejnu zavřenou. Musely jsme vybalovat zboží, které se přivezlo, a potom jsme musely chystat prodejnu na inventuru. V práci nastaly nějaké změny, tak si na ně pomalu zvykáme s kolegyněmi. Na začátku minulého týdne nastal smutek, kdy od nás náš kocourek Keksík odešel. Přišel k nám jako toulavý dospělý kocour. Byl celý vyhladovělý, ale šlo vidět, že dříve byl u nějakého majitele. Za pár týdnů byl ochočený a jak se mu u nás líbilo! Je to tak rok, co začal stonat a museli jsme s ním jezdit k veterinářovi. Vždy to vypadalo jako nějaké nachlazení, ale co mu přesně bylo se nedozvíme. Klidný život v rodinném kruhu měl zhruba tři a půl roku a jak moc nám bude chybět. Ani vám nemusím vykládat, kolik dní jsem kvůli němu obrečela, ale kdo se s něčím podobným setkal, tak asi...

 Přeji pěkný den, i když je tak trošku pod mrakem s hustou mlhou. Začal nám nový rok a věřím, že bude lepší než rok minulý. Ono taky za to může myšlení v naší hlavě. Nebrat si hned do hlavy všechno, co někde slyšíme. Já udělám jednu chybku, jak v práci nebo při nějaké svojí práci doma a potom jsem hned z toho zmatená, zmatkující a nervní. Místo toho, abych se tomu vyvarovala, měla bych to pustit z hlavy, mávnout rukou a buď se tomu čelem postavit, a nebo to úplně ignorovat. Čím jiným by se měla na nový rok zlepšit nálada, než slaďoučkým dortíkem. Kakaový korpus, krupicovo-máslový krém , ohromný kopec šlehačky a  o trošku menší porce hořké čokolády :) Průřez dortu. Detail dortu A taková malinká perlička na konec: Den před Silvestrem jsem jela do práce. Pan K. mě šel vyprovodit na zastávku. Přijel mi autobus. To ráno hodně klouzalo a soustředila jsem se jenom, abych dobře beze sklouznutí docupitala do autobusu. To už mezitím vystoupila nějaká slečna, která něco držela v náruči, ...