Mráz a náledí

 Mrzne a je zataženo. Začala padat škaredá mlha.

Z obytných domů nešťastně hledí ven obyvatelé měst. Vane mírný větřík. Rampouchy začaly růst na pouličních lampách. Samotná hrdlička letí prázdnou ulicí a pod sebou vidí svůj odraz. Na moment se zastaví a chce se napít. Zobákem klove do ledu, aby si udělala otvor do vody. Narazí, ale jenom na tvrdý asfalt od silnice. Mlha začala padat tak silně, že když dopadla na zem, udělala z mokré silnice, třpytivé zrcadlo. Mráz byl tak záludný, až hrdlička se na samotné namrzlé silnici nemohla odlepit. Neměla ani sílu vzlétnout! Venku nikdo nechodil a nikdo jí nemohl pomoct. Auta dokonce i z mírného kopečku se klouzala, až někteří řidiči jezdili do smyků. Jiná auta byla odstavená na krajnicích nebo uvězněna v plotech.

Slunce, ale bylo silnější a prodralo se přes zakalené mraky, které byly na obloze. Slunce mělo takovou sílu, že si kolem sebe udělalo místo i na část modré oblohy a mraky odehnalo. 

Mlha ustoupila a slunce začalo působit na mráz. Všechno začalo povolovat, i přesto, že trošku mrzlo. Hrdličce se ulevilo a odcupitala pod suchou stříšku, kde dokonce objevila nějaké zrní.

Lidem se objevil úsměv na tvářích a vydali se na malé procházky kolem svých příbytků.   

Konec příběhu.

Trošku se zmiňuji i o tomhle mrznoucím období, které bylo už před pár dny. Tím bych ale chtěla říct, že ne všechno je špatné jak vypadá. Vždy se objeví nějaká naděje, která nám v něčem pomůže nebo rozveselí ;)

Vaše Joina.